Korálkový svět

Vítejte na stránkách nejen o korálcích.

Historie korálků

Historie korálků

Módní trendy se mění ale korálky přetrvávají - na botách, halenkách, sukních, kalhotách, peněženkách....
Vlastnoručně vyrobené ozdoby z korálků existovaly již před více než padesáti tisíci lety a vyráběly se téměř ve všech kulturách. Korálky sloužily jako simbol moci a bohatství, jako forma komunikace a měly magickou a ochrannou moc.

V době kamenné lidé vyráběli korálky z materiálů, které nacházeli kolem sebe, např. z různých semínek, lastur, kostí, kaménků a drápů. Ozdoby z korálků vyráběli lidé dokonce dříve, než měli po ruce pracovní nástroje. V Anglii byly nalezeny drobné zkamenělé kousky mořské houby s přirozenými průduchy seřazené podle velikosti do tvaru náhrdelníku. Jakmile lidé vynalezli nástroje, dokázali vyrobit korálky i z předmětů, které nebyly přirozeným způsobem proděravělé. Ve Francii byly nalezeny korálky ze zvířecích zubů a kostí datované do doby 38 000 let př. n. l., v Austrálii byly nalezeny korálky z klokaních kostí pocházející z období 13 000 let př. n. l. a v Africe oběvili korálky z vaječných skořápek staré zhruba 12 000 let.

S vývojem lidstva se technika výroby korálků zdokonalovala, umělci vyhledávali stále vzácnější a exotičtější materiály. S rozvojem civilizací kráčel ruku v ruce také rozvoj obchodních cest a korálky a materiál na jejich výrobu se stal důležitým obchodním artiklem. Před 4 600 lety vzkvétala civilizace v povodí Indu, v místech, kde se rozkládá dnešní Pákistán a západní Indie. V Harrapě, jedno z největších měst oblasti, které je dnes archeologickou lokalitou, bylo oběveno značné množství korálků, nástrojů k jejich zhotovování i pecí, kde se vypalovaly. Nejstarší korálky původem z této oblasti byly zhotoveny z mastku, lehkého nerostu, který se snadno provrtává. Po provrtání dírek se korálky leštily a pak vypalovaly při vysokých teplotách, čímž docházelo ke zpevnění struktury nerostu. K provrtávání např. achátu nebo jaspisu používali řemeslníci měděné vrtáky. Provrtávat dírky do malých korálků, jakých používali řemeslníci v Harappě, však bylo nesmírně obtížné, neboť vrták i kámen mělz stejnou tvrdost. Nakonec tedy místní řemeslníci zhotovili vrták z velmi tvrdé hmoty, jejíž složení se vědcům dosud nepodařilo určit. Tyto vrtáky byly nalezeny výhradně v povodí Indu a umožňovaly řemeslníkům vyrábět nádherné karneolové korálky, zvláště ceněné dokonce až v Mezopotánii a střední Asii.

První sériově vyráběné korálky byly z fajánsu, jemné porézní hmoty, která byla směsí křemenného písku a vápence nebo hlíny s malou příměsí alkálie. Fajáns se nejprve roztavil v pecích a poté znovu přemílal a přetavoval při vysokých teplotách. Pro modrou barvu se do směsi přidával oxid mědńatý nebo azurit, podobný lazuritu, který byl velmi ceněný a obtížně se získával. Historikové jsou přesvědčeni, že fajáns byl předchůdcem skla. První opravdové skleněné korálky z povodí Indu pocházejí z období kolem roku 1 700 př. n. l., což je zhruba o dvěstě let dříve, než jsou datovány nejranější korálky nalezené v Egyptě. Existují však důkazy, že pravé skleně né korálky byly vyrobeny dokonce ještě dříve, asi kolem roku 2 400 př. n. l. v oblastech jižně od ruského pohoří Kavkaz. Zásadní obrat v manufakturní výrobě skleněných korálků přišel kolem roku 200 př. n. l., kdy řemeslníci v indickém Arikamedu vynalezli metodu vyrábění korálků tahem, tato technika umožńovala výrobcům zhotovovat po jednom stovky drobných korálků. Tutéž techniko dodnes používají v Indii. Těmito taženými skleněnými korálky platily mnohé zemně za východoafrické zlato, slonovinu i otroky.

Kolem roku 1 200 n. l. začala vzkvétat výroba korálků v benátkách. Do roku 1 400 tato činnost v Indii zvolna zanikala a Benátčané ovládli trh. Drobné tzv. rokajlové korálky, které známe dnes, se vyráběly již v roce 1 400 právě v Benátkách.

Díky drobným rozměrům, snadné výrobě a neutuchající poptávce se skleněné korálky staly hlavním vývozním artiklem do oblastí Nového světa, Indonésie a Afriky a zajištovaly Evropanům tučné zisky. Kromě masivního vývozu korálky v Evropě sloužily také ke zdobení oděvů a zhotovování mnoha oděvních doplńků. Kolem roku 1 800 představovaly korálky oblíbený prvek osobních ozdob obyvatel Severní a Jižní Ameriky, Afriky, Evropy, Asie, Austrálie, Grónska, Středního východu a Oceánie.

Drobné skleněné korálky byly známé pod různými názvy, např. semínka, rokajlky nebo librové korálky (protože se kdysi prodávaly na libry) či manidoominens, což je výraz indiánského etnika Obžibvejů a znamená malé semínko, které je darem od ducha. Rokajlové korálky hrály důležitou úlohu v historii civilizace.   

 

Poslední komentáře
03.01.2009 22:53:36: K vánocům jsem od dcery dostala šatonové řetězy,nevíte jak se s nimi pracuje?
11.11.2008 21:24:45: Sioux - a) od 18. století užívané (původně hanlivé) označení pro Dakoty (Nadoweisiw, Nadouessioux - ...
10.11.2008 12:44:19: no dobre okopírované z knihy, ale snad že nejsme SIUXOVé jsme Lakotové páč Siux znamená mrský červ a...
 
Děkuji za návštěvu.